Kolik hodin týdně pracuje máma na mateřské? Spočítali jsme to

Pod pojmem „mateřská dovolená“ si někteří možná představí klid a pohodičku, ale realita je pravý opak. Zatímco okolí má pocit, že jsi doma a odpočíváš, ty jedeš směnu od rána do noci – bez výplaty a často i bez uznání. Proto jsme se podívali, kolik hodin týdně tahle neviditelná dřina skutečně zabere. A výsledek tě možná překvapí!

Co všechno vlastně dělá máma na mateřské?

Na první pohled to může vypadat „jen“ jako péče o dítě. Ve skutečnosti každá máma zvládá hned několik rolí:

Fyzická činnost
Přebalování, kojení nebo krmení, nošení, uspávání, vaření, praní, úklid. Každodenní kolotoč, který se pořád opakuje – a nikdy nekončí.

Emoční podpora
Utěšování, povzbuzování, nastavování hranic, hledání trpělivosti i správných slov ve chvílích, kdy bys nejraději křičela. To všechno bere obrovské množství energie, a přesto zůstává často neviditelné a nedoceněné.

Mentální zátěž
Plánování jídelníčku, nákupů, kroužků, narozenin, lékařů, výletů. Neustálé přemýšlení dopředu, aby všichni měli všechno připravené – zkrátka nikdy nekončící seznam úkolů běžící v hlavě.

Kolik hodin týdně tato zátěž obnáší?

Plný úvazek znamená 40 hodin týdně. Ale mateřská je úplně jiný příběh. Výzkumy ukazují, že mámy tráví péčí o děti a domácnost průměrně 98 hodin týdně. To je jako dva a půl pracovního úvazku. Rozdíl je zásadní: z téhle „práce“ si nemůžeš vzít ani dovolenou, ani nemocenskou.

Není proto divu, že až 85 % žen v šestinedělí zažívá emoční výkyvy a 65 % pracujících matek později naráží na vyhoření. Tělo i mysl prostě jedou na maximum.

Jednoduchý model to ukazuje jasně:

• Běžný den – 16–18 hodin aktivní péče.
  
• Noc – často přerušovaná, s několika vstáváními.
  
• Víkend – žádná změna, protože směna mámy nemá volno.
  

Kolik hodin týdně tedy opravdu „pracuje“ máma na mateřské? Odpověď je jasná – víc, než by zvládl kdokoliv v běžném zaměstnání.

Proč se o tom nemluví? A proč je důležité to změnit

Na mámy je často vyvíjený tlak, aby byly neustále šťastné, vděčné a zvládaly všechno s úsměvem. Obrázek „dokonalé mámy“ s uklizeným bytem a usměvavým dítětem je hluboko zakořeněný ve společnosti a každá odchylka od něj vyvolává pocit selhání.

Když si žena postěžuje, často slyší: „Vždyť jsi doma, co bys chtěla?“ nebo „Taky jsme to přežily.“ Jenže právě tato slova zlehčují obrovské množství starostí a zodpovědnosti, které máma skutečně nese.

Důsledky jsou jasné – únava, frustrace, osamělost, pocit, že to nezvládám. A přitom nejde o selhání ženy, ale o to, že její každodenní úsilí zůstává neviditelné a neuznané.

Proto je důležité o něm mluvit nahlas. Nejen kvůli maminkám samotným, ale i kvůli jejich partnerům, rodinám a celé společnosti. Uznání práce matek totiž není maličkost – je to základní krok k tomu, aby se ženy necítily samy a aby jejich nasazení dostalo hodnotu, kterou si zaslouží.

Co když domácnost není fér?

Mnoho žen cítí, že na jejich bedrech leží většina péče o děti i domácnost. Signály nerovnováhy jsou jasné: máma je v jednom kole, zatímco partner má pocit, že jeho povinnosti končí odchodem z práce.

K fyzické zátěži se pak přidává i ta emoční: výčitky, že nejsem dost dobrá, a pocit viny, když si dovolím odpočívat. To je ale kombinace, která dlouhodobě vede k vyčerpání a vyhoření.

Situaci ztěžuje i fakt, že se k domácnosti někdy přidává další péče – třeba o starší rodiče nebo více dětí. A máma pak jede bez šance nadechnout se.

Co s tím? Zkuste si s partnerem sepsat, co každý z vás denně dělá. Ne jako výtku, ale jako zrcadlo. Tabulka „Co dělá máma × co dělá partner“ dokáže otevřít oči a nastartovat férovější rozdělení povinností.

Jak o tom mluvit s partnerem (nebo okolím)

O nerovnováze v domácnosti se nemluví snadno. Často máme strach, že budeme působit jako ty, které si jen stěžují. Jenže bez otevřené komunikace se nic nezmění.

Pomoci může pár jednoduchých kroků:

• „Já“ místo obviňování
  Místo „Ty nikdy neuklízíš“ zkus „Cítím se unavená, když je úklid jen na mně.“
  
• Společný plán
  Sepište, co je potřeba v domácnosti zvládnout, a rozdělte si to tak, aby to bylo férové.
  
• Sledování času
  Zapisuj si pár dní, kolik hodin denně věnuješ dětem a domácnosti. Čísla mluví sama za sebe.
  
• Přehodnocení rolí
  To, že „to vždycky dělala máma“, ještě neznamená, že to tak musí zůstat. Rodina funguje nejlépe jako tým.
  

Stejně tak stojí za to vysvětlit i širšímu okolí – babičkám, známým, přátelům – že mateřská není dovolená, ale plný úvazek a něco navíc. Jen tak se může změnit zakořeněný pohled na roli mámy doma.

Co ti může pomoci: Uznání, péče o sebe, změna perspektivy

Neviditelná zátěž je obrovská – a právě proto je důležité nezapomínat na sebe. Uznání sice často nepřijde zvenčí, ale trochu laskavosti si můžeš dopřát i sama.

• Mini-rutiny jen pro tebe
  I pár minut denně na čaj, sprchu v klidu nebo krátké psaní do deníku dokáže zázraky.
  
• Emoční hygiena
  Dovolit si cítit únavu, frustraci nebo smutek není selhání. Je to normální součást mateřství.
  
• Sdílení
  Rozhovor s kamarádkou, terapeutkou nebo podpora ve skupině může přinést úlevu a nový pohled.
  
• Pomoc zvenčí
  Neboj se říct si o hlídání, využít služby, které ti uleví, nebo sáhnout po inspiraci v článcích a podpůrných programech.
  

Připomenout si vlastní hodnotu znamená posílit nejen sebe, ale i vztahy s ostatními. Protože spokojená máma = spokojená rodina.

Jsi víc než jen „máma doma“

Neviditelná práce je skutečná a má obrovskou hodnotu, i když ji často nikdo nevidí. Drží pohromadě celou rodinu, přestože na ni nejsou žádné tabulky ani výplatní pásky.

Je v pořádku chtít uznání i podporu. A je v pořádku přiznat si, že jsi unavená, a hledat cesty, jak si ulevit. Protože čím víc budeš pečovat o sebe, tím víc energie ti zbude pro ty, na kterých ti záleží nejvíc.

Zkus si někdy spočítat svůj týden, možná tě překvapí, kolik toho zvládáš. A hlavně: dovol si být na sebe pyšná.